Disclaimer

You are now leaving lundbeck.com. Please note that the information contained in the site you are linking to may not be fully compliant with regulatory environment and that product related information should be checked against the corresponding consumer medicine information or by asking your doctor. Any information provided should be discussed with your health care professional and does not replace the advice and treatment of your doctor. We hope you will visit us again soon.

Go to

Cancel

Posttraumatická stresová porucha

Porozumění posttraumatické stresové poruše

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) se rozvine u některých osob po traumatickém zážitku.

Posttraumatická stresová porucha - přehled

Nejčastější příčinou PTSD je neočekávané úmrtí blízké osoby,1 ačkoli existuje mnoho dalších příčin, např. sexuální násilí, válka, fyzický nátlak, přírodní katastrofa nebo dopravní nehoda.2 U postižené osoby se PTSD může vyvinout po osobním zážitku nebo pokud byl dotyčný přímým svědkem události, případně pokud trauma postihne blízkého příbuzného nebo někoho z přátel.2

PTSD je závažným a nedostatečně léčeným stavem, který může nastat kdykoli v průběhu života. Může mít negativní dopad na mnoho sociálních a ekonomických aspektů života postižených.2-4

Fakta o posttraumatické stresové poruše

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) se rozvine u některých lidí, kteří sami prožili traumatickou událost nebo byli jejími svědky, případně se o ní dozvěděli. Může jít o úmrtí blízké osoby, sexuální násilí, válku, fyzický nátlak, přírodní katastrofu nebo dopravní nehodu.PTSD může mít negativní dopad na mnoho sociálních a ekonomických aspektů života postižených i na celou společnost.2,3

Lidé s PTSD mohou trpět neodbytnými myšlenkami a flashbacky, sebeobviňováním, neschopností prožívat pocity štěstí, změněnou emoční odezvou (podrážděnost, bezohlednost aj.), mohou aktivně potlačovat vzpomínky na traumatickou událost.1

Příznaky 

Příznaky PTSD lze uspořádat do čtyř hlavních kategorií.5

  • Znovuprožívání traumatu – neodbytné vzpomínky, noční můry, flashbacky.
  • Vyhýbací manévry – potlačování myšlenek, pocitů, vyhýbání se objektům, lidem nebo místům, které mají spojitost s traumatem.
  • Negativní myšlenky a emoce – zvýšeně negativní smýšlení o sobě nebo o světě, pocit studu nebo viny, potlačené emoce, pocit odcizení, problémy vzpomenout si na podrobnosti traumatické události.
  • Změny vzrušivosti a emoční odpovědi – podrážděnost, stav zvýšené bdělosti, bezohledné chování, poruchy spánku, potíže se soustředěním. 

Příznaky se u jednotlivých osob liší. Někteří zažívají převážně příznaky z jednoho okruhu, jiní naopak kombinaci příznaků.2 Načasování výskytu příznaků je různé, u většiny se projeví příznaky bezprostředně po události,3 u jiných se zpožděním několika měsíců i roků.2

70%

70 % lidí zažije traumatickou událost během svého života a většina z nich
ji zpracuje normálně.4,5

~ 3.9%

Celosvětově asi 3,9 % populace zažije někdy v průběhu života PTSD. Přibližně u 5,6 %
lidí, kteří prožili trauma, se vyvine PTSD.5

Epidemiologie a zátěž

Celosvětově zažije většina lidí (70 %) nějakou traumatickou událost během svého života.6 Zatímco většina lidí vystavených traumatu ho zpracuje normálně, přibližně u 5,6 % lidí se vyvine PTSD.3 To odpovídá údaji, že asi 3,9 % populace zažije někdy v průběhu života PTSD.3 Výskyt je více než dvojnásobný u žen v porovnání s muži. Porucha je častější v zemích s vyšším příjmem v porovnání se zeměmi s nízkým příjmem.3 Výskyt je vyšší u válečných veteránů a osob, které se profesně setkávají s traumaty (policie, hasiči, zdravotníci na urgentním příjmu).2

Někteří lidé se z PTSD zotaví rychle, jiní mohou mít příznaky řadu let.2 PTSD může mít negativní dopady v mnoha oblastech života včetně intimních vztahů, přátelství, sociálních aktivit, rodičovství, v otázce financí, při práci a učení.4

Globální průzkum provedený organizací WHO zjistil, že lidé s touto poruchou ztratí průměrně 15 dní ročně následkem této nemoci, kdy chybí v práci nebo se nemohou věnovat jiné činnosti.7 To může vést k vysokým nákladům. U starších osob se mohou příznaky projevit současně se zhoršujícím se zdravím, při úbytku kognitivních schopností, v sociální izolaci, čímž se zvýší zátěž touto nemocí.2

Fakta o posttraumatické stresové poruše

PTSD se může projevit kdykoli v průběhu života, včetně velmi malých dětí.1

PTSD může mít negativní dopady na intimní vztahy, přátelství, sociální aktivity, rodičovství, na práci a učení, na otázku financí.2

Lidé, kteří se obávají, že sami nebo jejich blízcí mají příznaky PTSD by měli vyhledat radu nebo pomoc svého lékaře.

Diagnóza a péče

Člověk, který má sám nebo jeho nejbližší podezření, že jeho příznaky by mohly znamenat PTSD, by měl vyhledat pomoc a radu lékaře. PTSD se diagnostikuje na základě rozhovoru lékaře s pacientem nebo s rodiči malých dětí.2

Příznaky PTSD jsou často podobné jako u jiných poruch (deprese) a mohou vést k nesprávné diagnóze.8 Klíčovým rozlišovacím znakem PTSD a deprese je, že při PTSD předchází expozice traumatu.2

Léčba PTSD obvykle obnáší psychoterapeutický přístup – uplatňuje se specifická behaviorální terapie a profesionální emocionální podpora, případně farmakoterapie.9 Rozbor globálních údajů zjistil, že léčbu vyhledá jen méně než polovina postižených.3 Opožděné zahájení léčby může mít za následek horší odezvu na léčbu.10 Pro lidi trpící PTSD je časná diagnóza a léčba velmi důležitá.

 

  1. Kessler RC, Rose S, Koenen KC, Karam EG, Stang PE, Stein DJ, et al. How well can post-traumatic stress disorder be predicted from pre-trauma risk factors? An exploratory study in the WHO World Mental Health Surveys. World Psychiatry. 2014;13(3):265–274.
  2. American Psychiatric Association. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders. 5th ed. Arlington, VA: American Psychiatric Association; 2013.
  3. Koenen KC, Ratanatharathorn A, Ng L, McLaughlin KA, Bromet EJ, Stein DJ, et al. Posttraumatic stress disorder in the World Mental Health Surveys. Psychol Med. 2017;47(13):2260–2274.
  4. Rodriguez P, Holowka DW, Marx BP. Assessment of posttraumatic stress disorder-related functional impairment: a review. J Rehabil Res Dev. 2012;49(5):649–665.
  5. Lancaster CL, Teeters JB, Gros DF, Back SE. Posttraumatic stress disorder: overview of evidence-based assessment and treatment. J Clin Med. 2016;5(11).pii:E105.
  6. Benjet C, Bromet E, Karam EG, Kessler RC, McLaughlin KA, Ruscio AM, et al. The epidemiology of traumatic event exposure worldwide: results from the World Mental Health Survey Consortium. Psychol Med. 2016;46(2):327–343.
  7. Alonso J, Petukhova M, Vilagut G, Chatterji S, Heeringa S, Üstün TB, et al. Days out of role due to common physical and mental conditions: results from the WHO World Mental Health surveys. Mol Psychiatry. 2011;16(12):1234–1246.
  8. Brady KT, Killeen TK, Brewerton T, Lucerini S. Comorbidity of psychiatric disorders and posttraumatic stress disorder. J Clin Psychiatry. 2000;61(Suppl 7):22–32. 
  9. American Psychological Association. Guideline Development Panel for the treatment of posttraumatic stress disorder in adults. Clinical practice guideline for the treatment of PTSD. American Psychological Association; 2017.
  10. Maguen S, Madden E, Neylan TC, Cohen BE, Bertenthal D, Seal KH. Timing of mental health treatment and PTSD symptom improvement among Iraq and Afghanistan veterans. Psychiatr Serv. 2014;65(12):1414–1419.

  1. American Psychiatric Association. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders. 5th ed. Arlington, VA: American Psychiatric Association; 2013.
  2. Rodriguez P, Holowka DW, Marx BP. Assessment of posttraumatic stress disorder-related functional impairment: a review. J Rehabil Res Dev. 2012;49(5):649–665.
  3. Alonso J, Petukhova M, Vilagut G, Chatterji S, Heeringa S, Üstün TB, et al. Days out of role due to common physical and mental conditions: results from the WHO World Mental Health surveys. Mol Psychiatry. 2011;16(12):1234–1246.
  4. Benjet C, Bromet E, Karam EG, Kessler RC, McLaughlin KA, Ruscio AM, et al. The epidemiology of traumatic event exposure worldwide: results from the World Mental Health Survey Consortium. Psychol Med. 2016;46(2):327–343.
  5. Koenen KC, Ratanatharathorn A, Ng L, McLaughlin KA, Bromet EJ, Stein DJ, et al. Posttraumatic stress disorder in the World Mental Health Surveys. Psychol Med. 2017;47(13):2260–2274.

více z lundbecku

Toto je  Lundbeck

Lundbeck je specializovaná farmaceutická společnost zaměřující se výhradně na mozková onemocnění.

Výzkum a vývoj

Výzkum a vývoj nových a vylepšených léčivých přípravků je podstatou toho co děláme.

Navracení zdraví mozku

Co pro nás v Lundbecku znamená zdraví mozku.