Schizofrenie

Schizofrenie je psychotická porucha, často dlouhodobá, která může u člověka vést k výrazným změnám ve vnímání reality.

Strom na poušti

Schizofrenie přehledně
Schizofrenie je běžnou formou závažného duševního onemocnění, které je zatíženo značným „stigmatem“ a často je špatně pochopeno. Lidé se schizofrenií trpí poruchou myšlení, emocí a chování,a je pro ně obtížné posuzovat realitu. To může mít zásadní dopad na život jednotlivce a jeho rodiny.

Schizofrenii způsobuje nerovnováha chemických látek, které posílají signály do mozku, což vede k vnímání (vidění, slyšení a myšlení) věcí, které nejsou skutečné. Faktory, které způsobují tuto nerovnováhu, ještě nejsou zcela známy.

Příznaky
Schizofrenie je typická záchvaty psychózy (ztráta kontaktu s realitou) mezi obdobími otupených emocí a staženosti.

Příznaky, které se objevují při atakách psychózy, jsou známy jako „pozitivní příznaky“ a patří sem porucha myšlení, bludy (falešné představy, často s paranoiou) a halucinace - především slyšení hlasů. Tyto příznaky často doprovází úzkost, deprese a nadměrná aktivita - neustálý pohyb a rozrušení.

Naproti tomu v období staženosti se objeví „negativní příznaky“. Sem patří snížené emoce, narušená plynulost řeči, neschopnost plánovat, začínat s aktivitami a nebo v nich vytrvat, snížené vnímání radosti nebo zaujetí. Negativní příznaky obvykle způsobují problémy se sociální interakcí a každodenními aktivitami.

Statistika
Schizofrenie postihuje lidi bez ohledu na rasu, kulturu nebo společenskou třídu. Typicky začíná v rané dospělosti (od 20 let)1, ale může se rozvinout v jakémkoli věku od pozdní adolescence dále. Schizofrenie postihuje muže i ženy, ačkoli u mužů vzniká toto onemocnění v mírně ranějším věku.2 Riziko vzniku schizofrenie během života člověka je zhruba 1 %.1

V roce 2004 trpělo schizofrenií podle odhadů Světové zdravotnické organizace více než 26 milionů lidí, takže se stala jednou z 20 nejčastějších příčin invalidity po celém světě.3 Kromě toho bylo v roce 2004 tomuto onemocnění připisováno 30 000 úmrtí.3 Kardiovaskulární onemocnění včetně ischemické choroby srdeční jsou nejčastější příčinou úmrtí u pacientů se schizofrenií,4 v porovnání s ostatní populací mají více než dvojnásobnou úmrtnost na tato onemocnění.5 Společně s respiračními chorobami jsou v 60 % příčinou předčasného úmrtí u pacientů se schizofrenií. Na zvýšené mortalitě se podílí známé rizikové faktory: obezita, diabetes, hypertenze, dyslipidemie a kouření.6 Nicméně pacienti se schizofrenií mají též menší snahu tato somatická onemocnění léčit a omezit tak vliv rizikových faktorů.   

Schizofrenie je také jedním z nejdražších onemocnění na světě a spolu s dalšími psychotickými onemocněními spotřebovává 1,5 % (Velká Británie), 2 % (Nizozemsko, Francie) a 2,5 % (USA) celkových národních zdravotnických rozpočtů.7,8

Vyhledání diagnostiky a péče
Navzdory intenzivnímu výzkumu nebyl lék na schizofrenii stále nalezen. Je však možné ji léčit a výrazně zmírnit její příznaky a rozpoznat „rizikové faktory“ nebo „varovná znamení“ nadcházející recidivy nové ataky.

Schizofrenie vyžaduje dlouhodobou léčbu. Ta obvykle sestává z kombinace léků a psychosociální terapie, spolu s hospitalizací, která je často nezbytná pro péči a sledování během psychotických atak.

Navzdory závažnosti této poruchy mohou někteří lidé zažít jedinou ataku schizofrenie. Po léčbě a rehabilitaci se mohou vrátit k mnoha svým běžným každodenním aktivitám. Bohužel u jiných lidí se mohou objevit dlouhodobé, komplikované příznaky, které omezí jejich schopnost studovat, pracovat nebo budovat sociální vztahy.

Je důležité, aby se lidem se schizofrenií dostalo odborného poradenství a lékařské péče.

Literatura

1. Tsuang MT, Farone SV. Schizophrenia. Second edition. Oxford University Press Inc., New York: 2005.

2. www.schizophrenia.com/szfacts.htm. Accessed 22/09/11.

3. World Health Organisation. The global burden of disease. 2004 update. www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/2004_report_update/en/index.html. Accessed 06/09/11.

4. Hennekens et al., 2005; Osby, 2000; Brown, 1997

5. Osby, 2000; Tiihonen et al., 2009; Parks et al., 2006

6. De Hert et al., 2009

4. Rössler W, Salize HJ, van Os J, Riecher-Rössler A. Size of burden of schizophrenia and psychotic disorders. Eur Neuropsychopharmacol 2005; 15 (4): 399–409.

5. Lindström E, Eberhard J, Neovius M, Levander S. Costs of schizophrenia during 5 years. Acta Psychiatr Scand Suppl 2007; 116 (435): 33–40.

Cookie Policy
Opouštíte stránky Lundbeck.cz