Deprese

Deprese je závažný zdravotní stav doprovázený melancholií, ztrátou radosti a energie, potížemi se soustředěním a sebevražednými sklony.1

Tráva

Deprese přehledně
Deprese je časté onemocnění doprovázené širokou škálou emocionálních a tělesných příznaků. Tyto příznaky mohou mít značný dopad na každodenní život. Lidé trpící depresí nemusí mít kontrolu nad svými náladami nebo pocity a mají tendenci cítit se většinu času nešťastně. Následkem toho mohou mít obtíže s udržením pracovního místa, zvládáním studia i udržováním rodinného života či společenských kontaktů.

Deprese může zasáhnout kohokoli, ale různé sociální a biologické faktory mohou u některých jedinců zvýšit riziko rozvoje poruchy. U některých lidí mohou toto onemocnění spustit stresující zážitky, např. nemoc, nezaměstnanost nebo úmrtí blízké osoby.

Příznaky
Deprese ovlivňuje postižené různými způsoby, ale jde o víc, než jen „špatnou náladu“ po krátkou dobu. V důsledku chemických změn v mozku mohou lidé s depresí zažívat dlouhotrvající pocity smutku a úzkosti, mívají nevysvětlitelné bolesti a trpí špatnou kvalitou spánku, nedostatkem zájmu a energie. Tyto příznaky mohou trvat týdny, měsíce nebo roky.

V nejzávažnějších případech může deprese vést k sebevražedným myšlenkám a sebepoškozování.

Statistika
Deprese se vyskytuje celosvětově u lidí všech věkových skupin a ze všech sociálních prostředí, u mužů i u žen. Deprese se typicky poprvé objevuje u lidí ve věku 20-25 let.2

Odhady výskytu se velmi liší, ale ve většině zemí se s depresí v průběhu života setká 8-12 % obyvatel.2

Světová zdravotnická organizace nyní uvádí depresi jako jednu z nejvíce vyčerpávajících chorob na světě, přičemž zařazuje závažnou depresi do stejné kategorie postižení jako konečné stádium nádorového onemocnění.3 Deprese je významným onemocněním v zemích se středními a vyššími příjmy.3 Jedna studie zjistila, že až 65 % jednotlivců trpících depresí hodnotí své onemocnění jako závažně vyřazující z běžného života.4 Navzdory tomu zůstává mnoho postižených depresí stále neléčeno.4

Vyhledání diagnostiky a péče
Je velmi důležité, aby lidé s příznaky deprese vyhledali profesionální pomoc.

Depresi může diagnostikovat lékař, který se zeptá na příznaky, každodenní život a rodinné zázemí. Může být provedeno i tělesné vyšetření, aby se vyloučily jiné zdravotní potíže. Po stanovení diagnózy se obvykle doporučí kombinace různých terapií, včetně medikace, poradenství, sociální podpory, cvičení a technik samostatné pomoci.

Podpora přátel nebo členů rodiny je také velmi významnou součástí terapie. Osoby blízké člověku s depresí jsou těmi pravými, kdo by ho měli podpořit při vyhledání odborné pomoci a povzbudit při léčbě.

Literatura

1. American Psychiatric Association. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, fourth edition, text revision, DSM-IV-TR. Washington, DC: 2000.

2. Andrade L, Caraveo-Anduaga JJ, Berglund P, et al. The epidemiology of major depressive episodes: Results from the International Consortium of Psychiatric Epidemiology (ICPE) Surveys. Int J Methods Psychiatr Res 2003; 12(1): 3–21. Erratum in: Int J Methods Psychiatr Res 2003; 12(3): 165.

3. World Health Organization. The Global Burden of Disease: 2004 Update. Available at www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/2004_report_update/en/index.html (accessed 6 September 2011).

4. Kessler R, Aguilar-Gaxiola S, Alonso J, et al. The global burden of mental disorders: An update from the WHO World Mental Health (WMH) Surveys. Epidemiol Psychiatr Soc 2009; 18(1): 23–33.

Cookie Policy
Opouštíte stránky Lundbeck.cz