Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je neurologická porucha, při které mozek pomalu degeneruje, což vede k problémům s pamětí, s chováním a v každodenním životě.

Alej

Alzheimerova choroba přehledně
Alzheimerova choroba je progresivní poruchou mozku, při které mozek postupně degeneruje. Nejčastěji se objeví u lidí ve věku přes 65-70 let. U lidí s Alzheimerovou chorobou se objevují obtěžující změny paměti, myšlení, funkcí a chování, které se časem zhoršují. Tyto změny mají stále častěji dopad na každodenní život daného jednotlivce a snižují jeho nezávislost, až se nakonec stane zcela závislým na druhých.

Alzheimerova choroba má také obrovský dopad na pečovatele o nemocného.1 Většina pečujících osob jsou blízcí příbuzní, kteří poskytují péči doma – což je náročná a vyčerpávající role, která představuje obrovskou emocionální a fyzickou zátěž.1

Alzheimerova choroba poškozuje a ničí mozkové buňky, což vede k výraznému zmenšení mozku a nerovnováze neurotransmiterů. S tím, jak mozkové buňky degenerují, hromadí se v mozku charakteristická odpadní hmota, známá jako „plaky“ a „klubíčka“.

Příznaky
Příznaky Alzheimerovy choroby se objevují postupně, během řady let, a liší se u každého postiženého jedince. Mezi prvními příznaky je zpravidla zapomnětlivost a mírná zmatenost. Příznaky Alzheimerovy choroby mohou být obecně zařazeny do kognitivních, funkčních, behaviorálních a psychologických změn.

• Kognitivní změny – poškození krátkodobé paměti (např. poškození povědomí o nedávných událostech, opakování se, ztrácení předmětů po domě, špatná organizace) problémy při rozhodování, snížené chápání konceptu času a prostoru, snížená schopnost učit se, potíže s rozeznáváním přátel a rodiny.

• Funkční změny – snížená schopnost vykonávat složitější úkoly i každodenní aktivity: problémy při zacházení s penězi, problémy s udržováním osobní hygieny, inkontinence, problémy s oblékáním, nerovnováha a nejisté pohyby. Nakonec jsou pacienti s Alzheimerovou chorobou obvykle zcela upoutáni na lůžko.

• Behaviorální a psychologické změny - projevují se jako sociálně nevhodné chování ve formě bludů, rozčílení nebo agrese, deprese nebo dysforie a změn chuti či stravovacích návyků. Změny chování jsou obzvlášť složité pro rodinu a pečovatele, zvyšují jejich zátěž a často jsou příčinou přemístění pacientů do ústavní péče.

Časné varovné příznaky4

1. Poruchy paměti, které ztěžují každodenní život

2. Narušení procesu plánování a řešení problémů

3. Problémy s řešením úkolů v domácnosti, v práci i ve volném čase

4. Zmatenost v čase a prostoru

5. Problémy s porozuměním obrazovému materiálu a prostorovým vztahům

6. Problémy s mluveným nebo psaným slovem

7. Odkládání předmětů na nepatřičná místa a neschopnost vybavit si jejich umístění

8. Snížený úsudek

9. Omezení účasti na společenských a pracovních činnostech

10. Změny nálady a osobnosti

Statistika
Po celém světě trpí 36 milionů lidí demencí.2 Z nich pravděpodobně až 28 milionů nebylo zatím diagnostikováno, a proto nemají přístup k léčbě, informacím a péči.2 Každý rok je identifikováno odhadem 4,6 milionů nových případů demence.3 S tím, jak populace stále více stárne, se očekává, že každých 20 let se počet lidí postižených demencí téměř zdvojnásobí, a do roku 2050 bude takto postiženo 115 milionů lidí.2

Alzheimerova choroba je nejběžnější příčinou demence a stojí za 50-70 % případů.4

Celosvětové náklady na demenci (604 miliard amerických dolarů v roce 2010) tvoří více než 1 % hrubého domácího produktu (HDP).2

Vyhledání diagnostiky a péče
Lidé, kteří se obávají, že se u nich nebo u jejich blízkých objevují příznaky Alzheimerovy choroby, by měli vyhledat pomoc a radu svého lékaře. Alzheimerova choroba se diagnostikuje prostřednictvím rozhovorů s pacientem a pečovatelem; někdy se provádějí krevní testy a zobrazování mozku. Existuje celá řada posuzovacích stupnic, které je možné použít k identifikaci příznaků a závažnosti onemocnění.

Alzheimerovu chorobu nelze v současné době vyléčit, avšak existuje léčba, která pomáhá zmírnit příznaky choroby. Současné léčebné možnosti trvale nezabrání v postupu nemoci, mohou však na určitou dobu zpomalit zhoršování příznaků demence a zlepšit kvalitu života nemocných i pečovatelů. Probíhá další výzkum, je zřetelná celosvětová snaha najít lepší přístupy k léčbě, oddálit nástup klinických projevů nemoci a zabránit jejich rozvoji.

Literatura

1. Georges J, Jansen S, Jackson J, et al. Alzheimer’s disease in real life – the dementia carer’s survey. Int J Geriatr Psychiatry 2008; 23 (5): 546–551.

2. Alzheimer Disease International. World Alzheimer Report 2011. The benefits of early diagnosis and intervention. Published by Alzheimer’s Disease International (ADI), September 2011.

3. Ferri CP, Prince M, Brayne C, et al. Global prevalence of dementia: a Delphi consensus study. Lancet 2005; 366 (9503): 2112–2117.

4. Alzheimer’s Association. Basics of Alzheimer’s disease: http://www.alz.org/alzheimers_disease_what_is_alzheimers.asp

Cookie Policy
Opouštíte stránky Lundbeck.cz